Skladatelé, aby byli finančně zajištěni, se nechávali zaměstnávat u šlechtických dvorů nebo uměnímilovnými aristokraty. Mozart tímto obdobím rovněž prošel, avšak jeho duše volala po volnosti a nezávislosti.
Když Mozart opustil nevyhovující místo u salcburského arcibiskupa Colloreda, aby se tak vydal na dráhu svobodného vídeňského hudebníka a skladatele, bylo mu 25 let. V té době již napsal více než 350 skladeb, včetně několika oper, a okouzloval evropské posluchače virtuozitou hry na klavír. Mladý Mozart si byl vědom svého talentu a ceny a věřil ve svůj úspěch.
Pianoforte a žáci
Mozart si začal budovat pozici zázračného hudebníka svým výtečným klavírním uměním. Na začátku 18. století bylo zásadně vylepšeno tehdejší pianoforte (dnešní klavír, který byl takto nazýván, jelikož na rozdíl od harpsichordu byl schopen hrát v široké dynamické škále, od slabých tónů po silné, tedy „piano“až „forte“). Pianoforte si získávalo stále větší popularitu nejen jako koncertní nástroj, ale i jako nástroj pro domácí hraní. Mozart psal též pro klavír a jeho koncerty, v nichž jsou klavír a orchestr oddáni dramatickému dialogu, udivovaly publikum. Mozart hrál své koncerty veřejně, a dokonce si bral do učení žáky, z nichž někteří se u něj hře na klavír vyučovali denně, což mu zajišťovalo stálý, i když skromný příjem.
Hudba pro vysokou společnost

Soukromými klienty byly od Mozarta požadovány skladby pro malé obsazení vhodné pro společenská setkání. Pro tento účel byl ideální smyčcový kvartet, který prosadil Haydn. Mozart několik takových koncertů během své kariéry napsal a také složil cyklus šesti smyčcových kvartetů, který věnoval Haydnovi jako důkaz vděku za vše, co se naučil ze skladeb tohoto mistra. Při uvedení posledních tří skladeb z cyklu řekl Haydn Mozartovu otci: „Před Bohem a jako čestný muž Vám říkám, že toto je nejlepší skladatel, kterého znám, a to jak osobně, tak z doslechu.“ Současně si Mozart budoval pověst nadaného skladatele oper, zejména díky opeře Únos ze serailu (Die Entführung aus dem Serail). Tato komická opera, která se odehrává v tureckém harému, využívá tehdejší módní záliby v kostýmech a rekvizitách.
Skladatelův život
Do poloviny osmdesátých let 18. století se Mozartovi jako nezávislému skladateli dařilo a vydělával slušné peníze – tento příjem však nikdy neodpovídal potřebám Mozartova extravagantního životního stylu. On a jeho žena Konstance žili v drahé čtvrti a měli vlastní kočár. Oba milovali oslavy a nákladné zábavy a neváhali vynakládat peníze za drahé oblečení, částečně i proto, aby vyvolali patřičný dojem v aristokratických kruzích. Nicméně je nutno podotknout, že Mozart také velmi tvrdě pracoval. Během prvních let ve Vídni vstával v šest hodin ráno, poté několik hodin skládal a až do oběda dával hodiny hry na klavír. Odpoledne v práci pokračoval – skládal a večer často vystupoval na koncertech. Mnohdy pak pracoval i v noci až do časných ranních hodin a psal svoji zázračnou hudbu, jejíž intenzita odpovídá skladatelovu krátkému životu.