Na afrických pláních, kde přežijí jen ti nejsilnější, vládne neohroženě jedna z velkých kočkovitých šelem. Lev, považovaný člověkem za krále zvířat, nezůstává svému titulu nic dlužen. Tento zdánlivě pyšný a mocný tvor je africkým predátorem číslo jedna. Ostré zuby, obrovská síla a mohutné tlapy dávají lvům bezkonkurenční moc. Jejich přítomnost znervózňuje zebry a antilopy, zatímco gepardi a levharti se raději vzdávají svých vlastních úlovků a ustupují do pozadí.

Týmová práce
Lvi loví a požírají nejrůznější živočichy, od hlodavců a plazů až po mladé hrochy, žirafy a dokonce i mladé slony. Zaměřují se však na lov velké kořisti, především na zebry, antilopy a pakoně, a při pronásledování těchto zvířat spolupracují ve skupinách, aby byla šance na úspěch větší. Na lov se vydávají hlavně lvice, a to ve skupinách. Většinou se jedna z nich rozběhne ke stádu zeber, aby je vyplašila, a při tom nažene některé zranitelné, pomalejší zvíře směrem k ostatním lvicím, které jsou připraveny zaútočit. Samci přicházejí na pomoc, pokud je kořist obzvlášť velká. Ale i když úlovek zajistí lvice, první sousto náleží vždy samcům, přičemž lvíčata se mohou nažrat až jako poslední. 

Rodinná pouta
Všechny dospělé samice z jedné smečky rodí mláďata téměř současně, takže výchova je kolektivní záležitostí. Lvíčata přicházejí na svět slepá v dobře schovaném doupěti a na kojení se podílí nejen jejich vlastní matka, ale všechny ostatní kojící lvice ze smečky. První maso dostanou lvíčata ochutnat zhruba ve věku čtyř až osmi týdnů a kojení končí, když jim je půl roku. Brzy se začnou zajímat o lov a prostřednictvím hry se učí kořist stopovat a chytat. Trvá další rok, než začnou sama lovit. 

Území smečky
Lev je ze všech kočkovitých šelem nejvíce společenským druhem, který žije ve smečkách. K jedné smečce obvykle náleží čtyři až osm úzce spřízněných samic a jejich mláďata. Na tyto lvice má právo skupinka samců, většinou sourozenců nebo bratranců, kteří však se samicemi nejsou spřízněni. Samci společně brání smečku před konkurenty a žádnému jinému samci nedovolí, aby se s jejich samicemi pářil. Všichni dospělí členové smečky pomáhají bránit teritorium skupiny před vetřelci. Území značkují svým trusem a močí a žádný jiný lev nemůže nepozorovaně vstoupit na jejich půdu. Lvi se dorozumívají různými zvuky, ale řev je určitě nejznámějším způsobem komunikace. Bývá slyšet až na vzdálenost několika kilometrů.